Rozvíjet myšlenky, a hlavně různé projekty do „map“, jsem měla tendenci vlastně vždycky. Ale hlavní impuls přišel před přibližně 7 lety, kdy jsem se pořádně zasekala ve svých povinnostech a projektech, do kterých jsem se vrhala. Už to bylo nezvladatelné, a přitom mě všechno tak moc bavilo.
Došlo to tak daleko, že jsem se zhroutila, jako domeček z karet. A to mě tenkrát můj kamarád Zbyněk řekl – proč si na to neuděláš myšlenkovou mapu? Znáš je přece, ne? Znala jsem, a tak jsem si vytvořila svou první oficiální. Byly na ní všechny moje tehdejší povinnosti. Všechny. Vypadala hrozně. Ani jsem ji tenkrát nedokreslila a dnes ji ukazuji všem, kteří přijdou na kurz map nebo barevného plánování, aby se neděsili a viděli, že i toto se dá zvládnout.
Tehdy se mi rozsvítilo a začala jsem na svých věcech opravdu konstruktivně pracovat právě s pomocí myšlenkových map, ačkoliv ještě zdaleka nebyly tak propracované, jako dnes.
Pracovala jsem pak touto technikou s i dalšími lidmi a firmami a myšlenkové mapy se ukázaly jako efektivní způsob na řešení spousty věcí.
Dnes s jejich pomocí dokážu uřídit život se třemi dětmi ve šťastném manželství, starat se už od roku 2005 o provoz tetovacího studia Bekus Art Style, řídit akci Tattoo Session Silesia, chodit do školy, sama školit, vizualizovat a malovat mapy na zakázku a podílet se na mnoha dalších skvělých a zajímavých projektech. Protože už vím, jak na to. Myšlenkovým mapám jsem propadla. Jsou prostě kouzelné.
